Albánie (Albania)

Albánie je jeden z nejchudších zemí světa, u níž se dá těžko odhadnout význam pěstování a distribuce drog.

Název CZ: Albánie
Název ENG: Albania
Originální název: Republika e Shqiperise
Hlavní město: Tirana
Počet obyvatel: 3 510 500
Rozloha (km2): 28 748
Hustota osob/km2: 122,1
Umístění: jihovýchodní Evropa
Sousedi: Srbsko, Makedonie, Řecko, Černá Hora
Úřední jazyk: albánština
Gramotnost: 86,5%
Náboženství: muslimové 70% pravoslavní 20%, katolíci 10%
Národnostní složení: Albánci 95%, Řekové 3%
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, CE, OBSE
Měna: 1 lek (ALL) = 100 qindarek
Kurz (Kč): 100 lek = 24,953 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +1 hod
Doména (internet): .al
Předvolba (telefon): 00355, 003554
mobil: 0035538, 0035568, 0035569
Ekonomika: Patří k nejchudším státům svět a, tato situace se ještě více vyostřila během válek. K dalším problémům patří nestabilní státní aparát, nedostatečná infrastruktura, nedostatečné vzdělání obyvatelstva a vysoká porodnost.
Hlavní odvětví ekonomiky: zemědělství
HDP (USD): 16,13 mld. USD
HDP (na 1 obyv. v USD): 4500
Vodní plocha (km2): 1 350
Velké města: Elbasan, Sarande
Hlavní řeky: Drini (281 km)
Moře: Jaderské moře, Jónské moře
Podnebí: větrné, vlhký vítr, horké, suché léto, suchý podzim, vnitrozemí je chladnější a deštivější
Úhrn srážek: 1200 mm (hl. v zimě), na horách až 2800 mm
Roční teploty: 6,7 stupňů (v zimě) a 24 stupňů (v létě)
Reliéf: více hornatý a kopcovitý, malé pláně podél pobřeží
Flora: subtropický pás
Fauna: jelen, medvěd, vlk, a další druhy podobné jihoevropské
Využití plochy: lesy (38%), ostatní orná (26%), půda (21%), pastviny (15%)
Historie: Od konce 3. stol. př. n. l. konflikty s Říší římskou, která si toto území roku 167 př. n. l. podmanila. V 9.-11. století čelila země řadě nájezdů Bulharů. Na přelomu 12. a 13. stol. vznik prvního samostatného albánského státu – Arberešské knížectví. Ve 30. letech 15. stol. toto území ovládli Turci. Roku 1443 se země osvobodila. Ne však na dlouho. Roku 1479 zemi ovládli Osmané a až do roku 1912 byla země provincií Turecké říše. Dvě třetiny zdejšího obyvatelstva přijalo za své náboženství islám. Díky válce na Balkáně vznikla dne 28.11.1912 samostatná Albánie, oficiálně uznána až o osm měsíců později. Rozhodnutím velmocí se Albánie stala knížectvím. Na počátku I. světové války byla země obsazena Italy, Řeky a Srby. Po odchodu srbských a italských vojsk v roce 1921 se Albánie stala znovu samostatnou. Země však byla nestabilní. Postupně se dostávala do větší ekonomické i politické závislosti na Itálii, která tuto zemi v dubnu 1939 anektovala. Na krátkou dobu obsadilo tuto zemi Řecko. V roce 1943, po italské kapitulaci, obsadilo Albánii Německo. Začátkem roku 1945 komunistický vůdce Hodža s podporou Tita obnovili Albánskou republiku. Došlo k popravám kolaborantů a odpůrců vlády, později ke kolektivizaci hospodářství. Později se Albánie přimkla k SSSR. V letech 1955-68 členem Varšavské smlouvy, kvůli rozporům však od roku 1962 pouze formálně. V roce 1976 přijata nová ústava a název se změnil na Albánskou lidovou socialistickou republiku. Od roku 1978 rostla zahraničně-politická izolace státu a vedla k oslabení hospodářství a neustálému zvyšování státního dluhu. Dne 11.4.1985 zemřel Enver Hodža. Jeho nástupce Ramiz Alia se snažil zlepšit vztahy s evropskými zeměmi. V roce 1990 se snažil potlačovat demokratické snahy v zemi, což vedlo k demonstracím a vzniku první opoziční Demokratické strany. Ve volbách na jaře 1991 zvítězili komunisté. Nepokoje i přes určité pozitivní změny pokračovaly a s nimi se prohlubovala krize v zemi. Vše vyvrcholilo generální stávkou. V červnu jmenována nová vláda, ve které byly zastoupeny i opoziční strany. Krize pokračovala dál. Nepokoje byly násilím potlačeny. V roce 1997 došlo k velké krizi. V červnu 1997 volby, v nichž většinu hlasů získala Socialistická strana. Situaci v zemi zhoršovala i válka v Kosovu a příval statisíců uprchlíků. Během roku 1999 došlo několikrát k pohraničním střetům s jugoslávskou armádou. V současnosti je země v těžké ekonomické a politické krizi.