Balinéska kočka (Balinees cat)

Balinéska kočka je velmi přátelská a snášenlivá, s charakteristickým melodickým hlasem.

PLEMENO:
Polodlouhosrstých koček
PŮVOD:
Balinéska kočka je v podstatě výsledek mutace siamské kočky v USA v 60.letech 20.století. V roce 1970 se již rozeznávala jako samostatné plemeno. Balinéska kočka se rozšiřuje v mnoha zemích, včetně Ruska.
VELIKOST:
Je střední velikostí.
HMOTNOST:
2,5-5 kg
SRST:
Balinéska kočka má jemnou, hedvábnou srst, bez podsrstí. Zbarvení srsti je siamského typu. Barva značek – modré, čokoládové, liliové a jiné. V USA se nacházejí také kombinace jiných barev. Dle zbarvení srsti rozlišujeme 18 druhů; některé z nich se řadí k plemenům pod jiným názvem.
HLAVA:
Klínovitá hlava, brada je v míře rozvitá.
UŠI:
Velké, široké v základu, špičaté, mají být nízko posazené.
OČI:
jasně modré
TĚLO:
Krk je dlouhý, ztepilý; nohy jsou dlouhé, urostlé, zadní delší než přední; tlapy půvabné, oválné, ne nezbedné.
OCAS:
Dlouhý ve tvaru péra.
CHARAKTER:
Charakter kočky je přátelský, snášenlivý.
ZVLÁŠTNOSTI:
Balinéska kočka má charakteristický melodický hlas. „Pinč“ (vpadlé čelisti) jsou nežádoucí.
PÉČE:
Balinéska kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF, FIFé, CFA, TICA

Povídání o plemeni:
Mezi balinéskou kočkou a ostrovem Bali v jihovýchodní Asii není žádná souvislost. Jméno je pouze nápadem chovatelů, jimž půvabné pohyby balinések připomínaly tanečnice z tohoto indonéského ostrova.

Balinéska je to poměrně nové plemeno, její původ sahá do poloviny 20. století, kdy se ve vrzích siamek začala objevovat dlouhosrstá koťata. Zpočátku byla tato nežádoucí koťata prodávána na mazlíčky, neboť u chovatelské veřejnosti nevzbuzovala zájem. Posléze však stále více chovatelů ze Spojených států je začalo chovat s cílem vyšlechtit dostatečný počet koček na to, aby byl splněn standard a plemeno bylo uznáno. V letech 1963 – 1970 byla balinéska uznána všemi hlavními chovatelskými organizacemi v USA, v 80. letech se jí dostalo uznání i v Británii.

Balinésky jsou výjimečně půvabné a krásné kočky, které nezapřou své siamské předky, jen dlouhá srst jim změkčuje linie těla. Hlava je klínovitá a zužuje se – spojnice nosu a špiček uší mají tvořit dokonalý trojúhelník. Nos je dlouhý a přímý, oči modré, mandlové a trochu zešikmené. Tělo je štíhlé, jemné, ale dobře osvalené s dlouhým krkem. Nohy jsou vysoké a štíhlé s malými oválnými tlapkami. Ocas je dlouhý, dobře osrstěný jemnou, hedvábnou srstí. Srst na těle je také delší, ale přilehlá, bez podsady, krčního límce a necuchá se, proto je péče o ní jednoduchá.

Zbarvení balinések je stejné jako u siamek, tj. základní barva je bílá s barevnými odznaky na uších, čenichu, tlapkách a ocase. Uznána je i čistě bílá varieta. Uznávání barevných variet se liší nejen v Británii a USA, ale dokonce i mezi CFA a jinými americkými chovatelskými organizacemi. FIFé uznává všechny barvy jako u siamek.

Balinésky jsou inteligentní, živé a upovídané kočky, které potřebují společnost lidí nebo dalších koček. Nechtějí být dlouhou dobu samotné a pozornost člověka si dokáží hlasitě vynutit. Samice jsou skvělými matkami, s koťaty si neúnavně hrají a dokáží je naučit spoustě her a činností.

Pro vylepšení typu balinések se někdy přikřížují siamky. Tito krátkosrstí kříženci se nazývají siamské varianty. Nelze je ovšem použít zpětně do chovu siamek pro odlišnou strukturu srsti.

Článek poskytla CHS: z Valimaru *Cz: www.z-valimaru.com