Bělorusko (Belarus)

Významný tranzitní stát pro zboží a lidí mezi západní Evropou a Ruskem a to jak po silnici, tak i po železnici.

Název CZ: Republika Belarus
Název ENG: Belarus
Originální název: Respublika Byelarus'
Hlavní město: Mink (1 700 000 obyv.)
Počet obyvatel: 10 318 940
Rozloha (km2): 207 600
Hustota osob/km2: 49,7
Umístění: východní Evropa
Sousedi: Litva, Lotyšsko, Polsko, Rusko, Ukrajina
Úřední jazyk: běloruština
Gramotnost: 98 %
Náboženství: pravoslavní (60%), katolíci (8%)
Národnostní složení: Bělorusové (78%), Rusové (13%), Poláci, Ukrajinci
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, OBSE, SNS
Měna: běloruský rubl (BYR) = 100 kopejek
Kurz (Kč): 100 rublů = 1,159 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +2hod, EET (East European Time)
Mezinárodní zkratka: BLR
Doména (internet): .by
Předvolba (telefon): 00375, 0037529, 0037517
Ekonomika: Relativně vyspělý průmysl a zemědělství. Po rozpadu bývalé SSSR v podstatě doposud nedošlo k privatizaci nebo jen v malé míře. Restrukturalizace měla za následek i prudké zvýšení inflace a ke značným problémům. Od poloviny 90. let 20. stol. se situace postupně zlepšuje.
Na tvorbě HDP se nejvíce podílí průmysl (45%), následně služby (42%) a zemědělství (13%). Průmysl také zaměstnává nejvíce obyv. (39%), služby (35%) a zemědělství (26%).
Nezaměstnanost je minimální (cca 2%). Inflace však neustále dosahuje vysokých hodnot (30%).
Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl
HDP (USD): 61,91 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 6 000
Vodní plocha (km2): 0
Velká města: Babrujsk, Baranavičy, Hrodna, Mahilev, Mazyr, Orša, Polack
Hlavní řeky: Dnjapr (Dněpr), Dzvina, Neman, Prypjac´
Moře: nemá
Podnebí: Vlhké podnebí. mírný pás
Úhrn srážek: Průměrně 500-700 mm srážek (hlavně v létě)
Roční teploty: Teploty jsou nižší. V létě 18-20 stupňů Celsia, v zimě -4 (západ) a -8 (severovýchod). Mnohdy letní teploty přesahují i 30 stupňů a zimní teploty klesají i pod -30 stupňů Celsia.
Reliéf: Rovinaté území, 3/5 má průměrnou nadmořskou výšku jen 100-200 m n. m. Severní polovina je zvlněná, pahorkatina, nejvyšší bod Dzyarzhynskaya Hara (346 m). Na jihu se rozkládá nížina.
Flora: lesy mírného pásu (hl. borovice)
Fauna: bobři, losi, zubři, divoké prasata
Využití plochy: lesy (34%), orná půda (29%), pastviny (15%), ostatní (22%)
Zajímavosti (architektura): Minsk (budova Státního divadla a další budovy v historické části města)
Popis státu: V 5. stol. toto území osídlily slovanské kmeny. V 9.-11. stol. toto území součástí Kyjevské Rusi. Následně součást knížectví polockého, smolenského a turovského. Posléze dočasná mongolská nadvláda. Od 14. stol. součást Litevského velkoknížectví. Roku 1569 se území stalo součástí polsko-litevského státu. Během trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, se území zmocnilo Rusko. Na přelomu 19. a 20. sílil nacionalismus proti ruskému útlaku. Během I. světové války byla země okupována Německem. V prosinci 1917 vyhlášena Běloruská lidová republika. Vzápětí však byla země obsazena sovětskou a poté německou armádou. 1.1.1919 vyhlášena Běloruská SSR, o měsíc pozděj Litevsko-běloruská SSR. V letech 1919-20 se území zmocnilo Polsko. Později došlo k dohodě mezi Polskem a Ruskem. Polsku zůstala západní část území a Rusko (později SSSR) získalo východní. V roce 1939 získalo SSSR i západní část. V letech 1941-44 území okupovalo Německo. Během II. světové války zemřelo více jak 2 mil. Bělorusů a bylo zničeno 9200 osad.
V roce 1986 došlo v černobylské jaderné elektrárně ke katastrofě! Jeden z reaktorů se přehřál a došlo k výbuchu. Bylo zamořeno 23% území! Na vině je krom lidského faktoru, pravděpodobně i nekvalitní a zastaralá sovětská technika. Je pravděpodobné, že radioaktivní mrak se po výbuchu dostal i do velké části Evropy, mj. i do tehdejšího Československa. Následně byly odstaveny všechny reaktory a postižená část elektrárny nepropustně uzavřena silnou vrstvou železobetonu. Doufejme, že opatření na ochranu proti proniknutí záření z elektrárny jsou dostatečná. Nejvíce postižené oblasti jsou a velmi dlouhou dobu i budou uzavřena a není možné do nich vstupovat. Méně postižené oblasti jsou i nadále využívány, mj. i pro zemědělství. Černobylská katastrofa způsobila obrovské množství úmrtí a i v současné době na následky ozáření umírají tisíce lidí! Velké škody byly způsobeny i na majetku a hl. na půdě.
V součástné27.7.1990 vyhlásilo Bělorusko suverenitu a 25.8.1991 nezávislost. 30.3.1994 vstoupila v platnost nová a demokratická ústava. Dne 2.4.1996 podepsána smlouva mezi Běloruskem a Ruskem o vytvoření unie Společenství svrchovaných republik. Dne 8.12.1999 podepsání Smlouvy o vytvoření Svazového státu Ruska a Běloruska.
Bělorusko je jedním ze zakládajících členu OSN a SNS.
V zemi se nedostává léků, surovin pro průmysl a musí se dovážet. Je zavedena povinná školní docházka a to na 10 let. Školství má poměrně vysokou úroveň. Země má vysoký počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (40%).
V zemědělství se pěstují brambory, len, žito, ječmen, pšenice a krmné plodiny. Rozvinuté jsou odvětví jako zpracování ropy, strojírenský (elektrotechnika, automobily, obráběcí stroje), chemický, potravinářský, dřevozpracující a spotřební průmysl. Téměř většina průmyslu stále patří státu.
Vývoz: stroje, ropné deriváty, hnojiva a spotřební zboží.
Dovoz: výrobní stroje, paliva, minerální suroviny, produkty zemědělské výroby, lehkého a chemického průmyslu.
Významná doprava zboží a lidí mezi západní Evropou a Ruskem a to jak po silnici, tak i po železnici.