Džibucko (Djibouti)

Džibucko je jedna z dalších chudých afrických zemí…

Název CZ: Džibutská republika
Název ENG: Djibouti
Originální název: Republic of Djibouti
Hlavní město: Džibuti (317 400 obyv.)
Počet obyvatel: 467 450
Rozloha (km2): 22 000
Hustota osob/km2: 21,3
Umístění: severovýchodní Afrika
Sousedi: Eritrea, Etiopie, Somálsko; Jemen (přes Mandebský průliv)
Úřední jazyky: francouzština, arabština
Gramotnost: 64,7 %
Náboženství: sunitští muslimové (96%), křesťané (4%)
Národnostní složení: Afarové (38%), Ísové (27%), Isakové (20%)
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, LAS
Měna: džibutský frank (DJF) = 100 centimů
Kurz (Kč): 100 = 14,342 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +3, MSK (Moscow Time)
Mezinárodní zkratka: DJI
Doména (internet): .dj
>Předvolba (telefon): 00253
Ekonomika: Země je sídlem množství zahraničních bank. Jako mnohé státy Afriky závislá na pomoci ze zahraničí.
Téměř 2/3 obyv. pracuje v zemědělství.
Inflace je nízká, počet nezaměstnaných představuje polovinu veškerého práce schopného obyvatelstva v zemi, dluh tvoří 375 mil. USD.
Hlavní odvětví ekonomiky: zemědělství, bankovnictví
HDP (USD): 627 mil.
HDP (na 1 obyv. v USD): 1 310
Vodní plocha (km2): 20
Velká města: Dikhil, Obock, Tadjoura
Moře: Adenský záliv, Golfe de Tandjoura, Mendebský průliv
Podnebí: tropický pás
Úhrn srážek: ročně v průměru asi jen 135 mm
Roční teploty: 26-35,5 stupňů, nejsou výjimkou ani teploty okolo 50 stupňů Celsia
Reliéf: pobřežní nížina pozvolna stupňovitě stoupá; na severu výška kolem 1300 m; nejvyšší místa na severozápadě (nejvyšší vrchol Musa Ali Terara – 2028 m n. m.)
Flora: pouště a polopouště; převážně trnitá savana; řídké lesy jalovcových keřů, tújí, akácií a fíkovníků
Fauna: velbloud, přímorožec oryx, žirafa, mořští živočichové
Využití plochy: pastviny (9%), orná půda (0%), lesy (0%), ostatní (91%)
Popis státu:
Historie:
V obodí 16.-2. pol. 19. stol. území součástí Osmanské říše. V roce 1862 obsazeno Francouzi. V roce 1888 založen první přístav (dnešní hl. město).
Roku 1946 se Džibutsko stalo francouzským zámořským územím. Roku 1972 Francie poskytla zemi rozsáhlou samosprávu.
27.6.1977 vyhlášena samostatnost země. V zemi rostly etnické konflikty, které vyústily v občanskou válku. Díky intervenci Francie se v roce 1991 podařilo nastolit příměří.
Od roku 1992 nová ústava, která mj. zajišťuje systém více stran.
V současné době země stále udržuje těsné vztahy s Francií.

Země se dělí na 5 okresů.
Silniční síť není příliš hustá a kvalitní, většinou jen na pobřeží a částečně na jihu a jihozápadě. Rozsah železnice je minimální (hl. jih země).
Zemědělskými produkty jsou převážně zelenina, datle a káva. Chovají se ovce, kozy a skot.
Vývoz: káva a kůže
Dovoz: potraviny, ropné produkty, stroje a zařízení
Země obchoduje převážně s Francií, Čínou, Velkou Británií, Etiopií, Saudskou Arábií a dále Pákistánem, Somálskem a Jemenem.