Finsko (Finland)

Jde o moderní průmyslový stát. Inflace je zdravě nízká, nezaměstnanost od zač. 90. let klesá a v současné době dosahuje 8%.

Název CZ: Finská republika
Název ENG: Finland
Originální název: Suomen Tasavalta
Hlavní město: Helsinky (518 500 obyv.)
Počet obyvatel: 5 216 120
Rozloha (km2): 337 030
Hustota osob/km2: 15,5
Umístění: severní Evropa
Sousedi: Norsko, Rusko, Švédsko; dále Estonsko (přes Finský záliv)
Úřední jazyky: finština, švédština
Gramotnost: 100 %
Náboženství: luteráni (89%), pravoslavní (1%), bez vyznání (9%)
Národnostní složení: Finové (93%), Švédové (6%), Laponci
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: EU, OSN, CE, OBSE, OECD
Měna: euro (EUR)
Kurz (Kč): 1 euro = 29,700 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +2, EET (East European Time)
Mezinárodní zkratka: FIN
Doména (internet): .fi
Předvolba (tele fon): 00358
mobil: 003584, 0035850
Ekonomika: Jde o moderní průmyslový stát. Inflace je zdravě nízká, nezaměstnanost od zač. 90. let klesá a v současné době dosahuje 8%, hospodářský růst se drží kolem 2%, zahr. dluh tvoří 30 mld. USD.
Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl
HDP (USD): 141,7 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 27 300
Vodní plocha (km2): 31 560
Velká města: Espoo, Ivalo, Joensuu, Kajaani, Lahti, Tampere, Vaasa
Hlavní řeky: Iijoki, Kemijoki
Moře: Finský záliv, Botnický záliv, Baltské moře
Podnebí: mírný pás
Úhrn srážek: na jihu 600-700 mm, na severu 400-500 mm
Roční teploty: v létě teploty až 30 stupňů Celsia; zimy studené a bohaté na sníh
Reliéf: rovinný z velké části nížinný, výšky většinou do 200 m; na severozápadě Skandinávské pohoří a nejvyšší vrchol Haltiatunturi (1328 m n. m.)
Flora: lesy mírného pásu; borovice, smrky, břízy; na severu arktická tundra, rašeliniště, křoviny a mechy
Fauna: lesy obývá množství losů, sobů, rysů, lišek (i polárních), medvědů a vlků; řeky a jezera jsou bohaté na lososy, pstruhy, hejna divokých kachen aj.
Využití plochy: lesy (75%), orná půda (8%), pastviny (0%), ostatní (17%)
Popis státu:
Historie:
Do 1. stol. n. l. byli původní obyvatelé (Laponci) vytlačováni Finy z Pobaltí. Od roku 1157 území součástí Švédska. Ve 12.-13. přijato křesťanství. V roce 1284 bylo vyhlášeno vévodství a roku 1581 velkovévodství. V pol. 16. stol. reformace.
V letech 1700-21 během velké severní války velká část území dobyta Ruskem. Po roce 1809 připadlo celé území dnešního Finska Rusku. Stát si však zachoval vnitřní samostatnost a stavovskou ústavu.
Koncem 19. stol. sílila v zemi rusifikace, rostlo však také finské národní vědomí. Roku 1905 proběhla rozsáhlá finská národní stávka a došlo k vydání demokratického volebního zákona.
Dne 6.12.1917 došlo k odtržení od Ruska a vyhlášení nezávislosti. Z počátku musela země čelit za podpory německého vojska rostoucímu bolševismu.
Roku 1933 snahy o smíření se SSSR. Po vypuknutí II. svět. války měly Sověti rozsáhlé územní požadavky, narazili však na odpor a v listopadu 1939 došlo mezi těmito zeměmi k vypuknutí války. Dne 12.3.1940 došlo k tzv. Moskevskému míru, Finsko postoupilo SSSR západní Karélii, část území na východě a námořní základnu Hangö.
V letech 1941-44 bojovalo Finsko spolu s Německem proti SSSR. Dne 19.9.1944 podepsáno příměří se SSSR.
Díky podpoře západních mocností zůstalo Finsko, až na drobná území, zachováno. V roce 1948 pakt o přátelství a spolupráci se SSSR.
Od zač. 90. let se musela země vyrovnávat s rostoucí hospodářskou krizí, způsobenou hlavně poklesem obchodu se sousedními východními zeměmi. Nezaměstnanost dosáhla 18%.
V roce 1992 podepsána nová smlouva s Ruskem, která nahradila smlouvu z roku 1948.


Administrativně se Finsko dělí na 6 provincií (Alandy autonomní) s 19 regiony. Téměř ¼ území leží severně od polárního kruhu.
Významné nerostné suroviny jsou rudy mědi, zinku, niklu, dále v menší míře zlato, olovo, železná ruda, kobalt, fosfáty a chróm.
Nejdůležitější odvětví průmyslu jsou strojírenství, elektrotechnika, papír., chem., potrav. a nábyt.
V zemědělství se pěstuje převážně obilí, brambory a cukrová řepa. Chová se skot, ovce, prasata, sobi a drůbež. Počet obyv. pracujících v tomto odvětví hosp. postupně dlouhodobě klesá.
Vývoz: dřevo, papír, kovy, stroje a zařízení
Dovoz: potraviny, ropa, železo, ocel, textil, automobily, stroje a zařízení
Země obchoduje převážně s Německem, Švédskem, Velkou Británií, USA, Ruskem, Francií a Japonskem.