Hloh Obecný (Crataegus oxyacantha)

Hloh je trnitý keř, vysoký asi 2 m, může se však vyvinou i jako strom až do výše 8 m

Hloh je trnitý keř, vysoký asi 2 m, může se však vyvinou i jako strom až do výše 8 m. Je rozšířen po celé Evropě, zasahuje do severní Afriky, na východě až k Himálaji. Je blízký příbuzný jabloní a hrušní. Má s nimi společné i hmyzí škůdce, není proto vhodné, vyskytuje-li se blízko ovocných zahrad. U nás roste na suchých kamenitých stráních, na okrajích a uvnitř světlých lesů, podél cest, v křovinách apod. Pěstované plnokvěté odrůdy se ke sběru nehodí.

Tento keř z rodiny růžovitých roste nejčastěji v řídkých lesích, hlavně listnatých nebo borových. Někdy ho však nalézáme i ve skupinách stromů stojících o samotě. U živých plotů z hlohu se většinou nejedná o Crataegus oxyacantha, který je používán v medicíně, ale o jeho blízkého příbuzného, dovezeného k nám ze Severní Ameriky.

V květnu a v červnu sbíráme květy a mladé letorosty s listem a květem, ale pouze z bíle kvetoucích druhů. Sbíraná droga musí být na začátku rozkvětu. Hodně rozpuklé květy opadávají. Květy a l isty se rychle a bez obracení suší ve stínu. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 35°C.

Bílé nebo bledě-růžové květy, které rozkvétají v květnu a červnu, pronikavě a velmi nepříjemně páchnou.

Jeho kulaté, světle červeno-hnědé drobné plody, vyrůstající na dlouhých stopkách, jsou nasládlé a v dobách hladu sloužily opakovaně jako potrava. Plody se sbírají pouze po dohodě se sběrnou v září a říjnu. Suší se umělým teplem do 70°C.

Odvar z listů hlohu upravuje prokrvení věnčitých cév a zvyšuje sílu srdečního svalu. Přestože obsahuje hloh látky, které ovlivňují srdeční rytmus, nemá žádný toxický (poškozující) účinek. Tím se liší od náprstníku (Digitalis), jednoho z dalších, důležitých rostlinných léků užívaných při léčbě srdečních nemocí.

Hloh je přírodní léčivý prostředek, pomocí kterého teprve delším a pravidelným podáváním je možno dosáhnout pozoruhodných úspěchů. Nejdůležitější oblastí jeho použití je takzvané stařecké srdce, oslabené ubývající silou srdečního svalu a špatným prokrvením věnčitých cév. Z tohoto důvodu je hloh indikován i u mladších lidí, jejichž srdce je zatěžováno stresem nebo nemocí. Hloh sice nepůsobí přímo proti vysokému krevnímu tlaku, může však zlepšením srdečního výkonu krevní tlak normalizovat. Také bývá s úspěchem používán při doléčování srdečních infarktů.

Plody hlohu se nyní používají jen vzácně, na rozdíl od dřívějška se nalézají jen v některých hotových výrobcích. Dnes se používají výhradně jen květy a listy.

Z početných účinných látek obsažených v rostlině je nutno jmenovat hlavně dvě skupiny, Flavonoidy (hyperosid a rutin) a Oligomerní procyanidiny.

Srdeční obtíže musí být v každém případě vyšetřeny lékařem. Pokud již užíváme na srdce nějaký jiný lék, zeptáme se lékaře, než začneme užívat také ještě hloh. Jinak by mohlo dojít k určitým nežádoucím interakcím (vzájemnému působení).

Dnes se používají listy a květy hlohu, plody jen zřídka.


UPOZORNĚNÍ!!!
Při využívání léčivých účinků rostlin se vždy poradíme s lékařem !!!

Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz