Loubinec (Ampelopsis)

Opadavá liána z čeledi révovitých, s košatými, kroutícími se fousky a s jednoduchými, pětidílnými listy zeleno-bílé barvy.

BOTANICKÝ NÁZEV:
Ampelopsis brevipedunculata.
POPIS:
Velká, opadavá liána z čeledi révovitých, s košatými, kroutícími se fousky a s jednoduchými, pětidílnými listy zeleno bílé barvy, které někdy mívají načervenalý odstín. Loubinec má nejedlé plody. Vyžaduje oporu. Loubinec nemá rád přímé sluneční paprsky, upřednostňuje však světlé místo a podle možností také stálý přísun svěžího vzduchu. Vyžadují pravidelné zavlažování, i během zimních měsíců v období klidu nesmí k vyschnutí půdy dojít. Je dobré najít pro loubinec v zimních měsících nějakou chladnou místnost. Rozmnožují se řízky na jaře nebo v létě. Po zakořenění mladé rostlinky se tvoří pupeny. Řízky se získávají při obřezávání rostlin na jaře, při čemž se mladé výhonky překrásně zabarvují. Rostlina se většinou nechává viset, vypadá při tom lépe. Je to velmi nenáročná rostlina. Jediným nedostatkem je to, že může v našem klimatu dojít k poškození při venkovním zazimování. V létě se doporučuje nechávat rostl inu venku. Rostlina nemá ráda přesuny. Naopak má ráda světlo, ale je nutné ji chránit a horkého, přímého slunce. V létě zalíváme hojněji, ale nepřeháníme to. Vysychání půdy nebo naopak její přílišné zavlažování má za následek opadávání listů. Na jaře a v létě je nutné ji každý týden hnojit. Přesazuje se v únoru nebo březnu. Zasadíme ji do obyčejné půdy pro květiny, květináč nemusí být příliš velký. Bývá napadán mšicemi.
ČELEĎ:
Vitaceae, révovité.
PŮVOD:
Východní Čína.
UMÍSTĚNÍ:
Světlé místo a podle možností také stálý přísun svěžího vzduchu.
ZÁLIVKA, HNOJENÍ:
Pravidelné zavlažování, a to i v období klidu během zimních měsíců.
MNOŽENÍ:
Rozmnožují se řízky na jaře nebo v létě.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Svilušky a třásněnky při příliš teplém přezimování.