Norská lesní kočka (Norwegian Forest Cat)

Norská lesní kočka je jedno z nejstarších plemen, vzniklo pravděpodobně z angorských koček, které byly do Norska dovezeny v 16.století. Vyznačují se klidným charakterem, trpělivostí a nevázaností.

PLEMENO:
polodlouhosrstých koček
PŮVOD:
Norská lesní kočka je jedno z nejstarších plemen, které vzniklo na bázi nečistokrevných koček. Je nejrozšířenější zejména v zemích severní Evropy, tzn. Norsku, Švédsku, aj. Standard byl uznán v roce 1977.
Existuje několik verzí o vzniku těchto koček. Nejpravděpodobnější verze je, že se vyvinuly z angorských koček, které byly do Norska dovezeny v 16.století. Zde se tyto kočky přizpůsobovaly drsnému klimatu a podnebním podmínkám, často lezly po stromech a lovily ryby. Díky tomu se jim také vyvinuly jejich silné drápy. Existuje však i domněnka, že norská lesní kočka je angorskou mutací divoké kočky Felis silvestris grampia, kterou ze Skotska dovezli Vikingové. Na starých dřevorytech byla bohyně Frea často zobrazována v trize, zapřáhnuté kočkami, velice podobnými norským lesním.
VELIKOST:
Norská lesní kočka je středních až velkých rozměrů.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 9 kg.
SRS T:
Norská lesní kočka má srst je dlouhou, zdvojenou, hladkou, přiléhající k tělu, s dobře zřetelným hustým podsrstím. Na tvářích vytváří licousy, na zadní části těla a zadních končetinách tzv. „kalhoty“. Každý rok jim také do zimy vyrůstá okolo ramen a krku tzv. „límec“, který se v létě ztrácí. Zbarvení je nejrůznější, stejně jako u evropských krátkosrstých. Podle barvy srsti se dělí na čtyři druhy.
HLAVA:
Trojúhelníkového tvaru, dlouhá, bez znatelné hranice mezi čelem. Brada je masivní, čelisti plné, s licousy.
NOS:
Nos je dlouhý a široký.
UŠI:
Dlouhé, jejich konce jsou špičaté a mají štětečky, vzhledem stejně jako rys, stojaté, široce posazené.
OČI:
Norská lesní kočka má velké, kulaté a jasné oči. Jejich barva může být libovolná, ale v zásadě je v souladu s tělem.
TĚLO:
Statné, dostatečně masivní, avšak pružné. Krk je dlouhý a svalnatý. Hrudník a ramena jsou dobře vyvinuté. Záda a břicho má široké a pevné. Nohy jsou dlouhé a silné, zadní jsou o něco delší, než přední. Tlapy má široké a kulaté, na pohled těžké.
OCAS:
Je dlouhý a typický pro tato plemena koček. Je pokrytý dlouhou srstí, která plihne a zakrývá zadní končetiny.
CHARAKTER:
Norská lesní kočka se vyznačuje klidným charakterem, trpělivostí a nevázaností. Je dost živá a energická, někdy je však plachá, samotářská a hledá ústraní.
OSTATNÍ POPIS:
Vnějšími tvary připomíná rysa. Podobná je také Turecké van a Mainské kočky.
PÉČE:
Norská lesní kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF,FIFé,CFA,TICA