Portugalský ohař (Portuguese Pointing Dog)

Portugalský ohař je dobře vybaven pro dlouhou a namáhavou práci, proto mu dopřejte přiměřené fyzické zátěže. Ve své vlasti je oceňován také jako domácí miláček.

ANGLICKÝ NÁZEV:
Portuguese Pointing Dog.
PŮVOD:
Portugalský ohař se po staletí využíval především k lovu sokolů. Stejně jako mnohá jiná portugalská plemena, je také Portugalský ohař potomkem španělských psů. Předpokládá se, že jedním z jeho prarodičů je dnes již vyhynulé plemeno Pondegu di mastra, které mělo zvláštní nadání pro přinášení postřelené zvěře.
POPIS:
Portugalský ohař je plemenem loveckých psů. Jako druhé označení se užívá Perdiguero Portugués. Portugalský ohař je proporcionálně harmonické postavy. Má pevnou kostru a dostatečně vyvinuté svalstvo. Hlava je v lebeční části široká. Přechod od čela k čumáku zcela zřetelně vyznačený.
VÝKA:
Pes má v kohoutku 56 cm, s povolením +/- 4 cm.
Fena má v kohoutku 52 cm, s povolením +/- 4 cm.
VÁHA:
Průměrná váha pro dospělého psa v dobré kondici je cca 23,5 kg. Váha psa se pohybuje v rozmezí 20 až 27 kg.
Průměrná váha pro dospělou fenu v dobré kondici je cca19 kg. Váha feny se pohybuje v rozmezí 16 až 22 kg.
SRST:
Portugalský ohař má krátkou, hladkou a celkově dobře přiléhající srst. Můžeme se však setkat také s delší srstí na uších, břiše a ocase. Zbarvení je jasně rezavé, pískově-rezavé, kaštanově-rezavé, připouštějí se i bělavé znaky na hrudi, hrdle, bradě, palcích a na čele.
CHARAKTER:
Portugalský ohař je dobře vybaven pro dlouhou a namáhavou práci, proto vyžaduje přiměřené fyzické zátěže. Vyniká skvělými pracovními vlastnostmi, bez ohledu na počasí. Ve své vlasti je oceňován také jako domácí miláček.
PÉČE:
Portugalský ohař nevyžaduje žádnou zvláštní péči, dopřejte mu pouze přiměřené fyzické zátěže.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Portugalský ohař se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VII. - Ohaři, přinašeči a slídiči.
Sekce 1 - Ohaři.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
POH
ČÍSLO STANDARDU:
187/ 4.12.1998 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
19.9.1967