Samojed (Samojedskaja Sobaka)

Název dostalo od slova „samojed“, zastaralého označení národa Něnců, obývajících sever Ruska.

ANGLICKÝ NÁZEV:
rus. Samojedskaja Sobaka, angl. Samoyed
PŮVOD:
Protože toto plemeno nikdy neprošlo selekcí, zachovalo se až do současnosti v původní podobě. Název dostalo od slova „samojed“, zastaralého označení národa Němců, obývajících sever Ruska. Tito psi byli vždy užíváni k tahu, hlídání a lovu jelenů. Roku 1889 se samojedi objevili ve Velké Británii. Kdysi měli rozmanité zbarvení: černobílé, sobolí, nejcennější však bylo bílé, které začalo být počátkem 20. století kultivováno. Plemeno má po celém světě mnoho obdivovatelů.
POPIS:
Jde o plemeno pracovních psů. Jiný název je Samojedský špic.
Samojed je krásný pes, vyvážené stavby těla. Trup je lehce protáhlý, svalnatý, kostra silná. Hlava s širokým zploštělým čelem má klínovitý tvar. Uši jsou poměrně malé, tvaru trojúhelníku, vysoko posazené. Hruď hluboká. Bedra jsou silná a široká. Hřbet nesmí být dlouhý. Naopak ocas je dlouhý, stočený, bohatě porostlý srstí, nesený nad hřbetem.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 51 až 56 cm.
Fena má v kohoutku 46 až 51 cm.
VÁHA:
V rozmezí 23 až 30 kg.
SRST:
Srst je hustá a bohatá. Zbarvení: bílé, bílé se žlutým, krémové.
CHARAKTER:
Samojed má nezávislou povahu. Po staletích společného života s člověkem si však k němu vytvořil kladný vztah a dobře si rozumí i s dětmi. Vyznačuje se inteligencí a oddaností pánovi. Hodí se pro hlídací a strážní službu.
PÉČE:
Nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
PLEMENO:
FCI V. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 1 - Severští tažní psi.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
S
ČÍSLO STANDARDU:
212 / 1988 (Rusko - Svaz severských států)