Západosibiřská lajka (West Siberian Laika)

Západosibiřská lajka má vyrovnaný, živý charakter. V domácím prostředí jsou klidné, nenáročné a velmi čistotné. Ve vztahu k dětem milé a opatrné.

ANGLICKÝ NÁZEV:
Laika Zapadno-Sibirskaia
PŮVOD:
Původním domovem lajek byl severní Ural a západní Sibiř.Bylo to jediné plemeno loveckých psů se kterým se zde odpradávna lovili soby, losy, medvědi, kuny, soboly, veverky.Hlídali obydlí, sobí stáda na pastvě, zapřahali se do saní.
Rázů lajek bývalo mnoho.Podle standartu z roku 1959se považují za čistokrevná čtyři plemena : rusko - evropské, karelo - finské, západo - sibiřské, východo - sibiřské.
V životních podmínkách obvyklých pro lajky (silné mrazy, skromná potrava ) se u jejich organizmu vypracovala ochranná přizpůsobivost např. vysoká stravitelnost potravy, rozmnožování jednou ročně, menší počet štěňat ( 3 - 4 ) a termoregulace specifická pro severská plemena.
POPIS:
Západosibiřská lajka je silný, suchý, střední velikosti pes.
Kostra je dobře vyvinutá, ne masivní a hrubá, osvalnění silné, dobře vyvinuté.
Hlava je suchá, ve stavbě podobná rovnoramennému trojuhelníku, morda dlouhá, zaspičatělá, přechod od mozkové části k mordě pozvolný, málo znatelný.
Pysky jsou suché, dobře přilehlé. Slechy stojící, vysoko nasazené, zašpičatělé.Oko oválné, šikmo položené, tmavé barvy.Zuby bílé, velké - zkus nůžkový.
Krk je svalnatý, suchý, kohoutek výrazný.
Hrudník je dobře vyvinutý, hřbet pevný, rovný, bedra krátká, pružná. Záď široká, osvalená, mírně spáditá.
VÝŠKA:
V kohoutku
u psů 53-63 cm,
pro feny 53-61 cm.
VÁHA:
18-23 kg
SRST:
Je tvrdé, rovné s vyvinutou podsadou, krycí srst je přímá (rovná), hrubá. Na hlavě, slechách a přední straně končetin je srst krátká. Na kohoutku, krku a zadní části končetin je delší a tvoří na krku límec, na zadních částech končetin praporce. Barva srsti je rozmanitá, bílá, pepř a sůl, červená a šedá ve všech odstínech. Přípustná je i černá, strakatá s plotnami uvedených barev.
CHARAKTER:
Západosibiřská lajka má vyrovnaný, živý charakter. Typický pohyb je krátký klus s přechodem do cvalu
PÉČE:
Výchovou je potřeba začít od štěněte. Lajky si vytváří velký vztah k vůdci. Na ostatní lidi nejsou vůbec agresivní.V původní domovině pes který napadnul člověka byl okamžitě utracen, takže do chovu se dostali jen bezkonfliktní jedinci.
Na krmení nejsou náročné, vyžadují minimální údržbu (tzv. samočistící srst ).
Lajky se uplatňují při lovu losů, černé zvěře, severských a evropských sobů, mývalů a rysů. S lajkami se chodí na bažanty, tetřevy a vodní ptactvo.
VYUŽITÍ:
Vyznačují se dobrým slíděním, dobře sledují stopu zraněného zvířete a po dostižení hlasitě oznamují. Při pronásledování zvěre často zaběhnou daleko z doslechu. Mají však dobrou orientaci a sluch a i v neznámém terénu se vždy vrací ke svému pánovi.
Kromě loveckého využití mohou i tahat sáně, doprovázet pána na běžkách, kole. V domácím prostředí jsou klidné, nenáročné a velmi čistotné. Ve vztahu k dětem milé a opatrné.
PLEMENO:
FCI V. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 7 - Severští lovečtí plemena.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
ZSL
ČÍSLO STANDARDU:
306 / 03.05.1980 (Rusko)

Článek poskytla CHS: Od Katova můstku